Škoda 1101 ( Tudor ) – Elektropříslušenství

Bateriové zapalování

  1. Baterie ( akumulátor )

    Podrobné údaje o funkci, správném zacházení a udržování baterie jsou uvedeny v návodu k obsluze a v brožurce.
    Pro správnou činnost baterie je nejdůležitější hustota náplně kyseliny sírové, zředěné destilovanou vodou, napětí jednotlivých článků a čistota svorek. Hustota kyseliny řádně nabité baterie je 28 st. Bé, napětí jednotlivých článků je 2,10 V.
    Při montáži baterie do vozu je důležité nezpůsobit přepólování baterie záměnou pólu.

  2. Rozdělovač proudu

    V daném okamžiku přerušuje proud nízkého napětí a současně rozděluje indukovaný proud o vysokém napětí ve správném pořadí k jednotlivým válcům motoru.
    Přerušovací kontakty rozdělovače mají podstatný vliv na dobrou funkci bateriového zapalování. Musí se proto dbát o naprostou jejich čistotu. Kontakty nesmí být znečištěny olejem nebo vazelínou, poněvadž pálením tohoto maziva se příliš opaluje, což může ohrozit pravidelný chod motoru.
    K zarovnání kontaktů je nejlépe použít jemného plochého pilníčku. K odstranění maziva z kontaktů hodí se dobře tvrdý kartonový papír, který nezanechává vláken.
    Mezera mezi otevřenými kontakty přerušovače má obnášet 0,4 mm a doporučuje se její občasné přezkoušení, neboť příliš velké otevření kontaktů může způsobit nepravidelnost zapalování.

  3. Kondenzátor rozvaděče  

    Hodnoty kondenzátoru 0,25 MF – zkoušený na 1500 V.
    Mezi kontakty přerušovače je zapojen kondenzátor, který tlumí jiskření na kontaktech při přerušování proudu průměrného vinutí indukční cívky, čímž zamezuje co nejvíce opalování kontaktů a zabezpečuje tak pravidelné zapalování.
    Porucha kondenzátoru se projeví v provozu tím, že nastane velmi rychlé opalování kontaktů přerušovače a silné jiskření mezi kontakty. Tato porucha spočívá v tom, že přívod k některému pólu kondenzátoru nebo k přerušovači je porušen. Většinou však se vyskytuje poruchy uvnitř kondenzátoru. Jelikož kondenzátor nelze opravit, je nutné jej vyměnit. Porucha uvnitř kondenzátoru, při niž se nakrátko spojí polepy ( kondenzátor se probije ) zamezí přerušování proudu průměrným vinutí indukční cívky, a tím také přestávají zapalovací svíčky pálit a motor se zastaví.
    O té závadě kondenzátoru se přesvědčíte tím, že odpojíte přívod kondenzátoru u přerušovače a zkusíme otáčením motoru, zdali svíčky pálí. V případě, že po odpojení kondenzátoru svíčky pálí ( dostávají jiskru ) je kondenzátor vadný a je třeba ho vyměnit za nový.
    Není-li možné kondenzátor okamžitě vyměnit kondenzátor ( na cestě ) lze pokračovat v jízdě až 50 km bez jakýchkoliv obav, že se spálí kontakty rozvaděče.

  4. Rozdělovací raménko

    Rozdělovací raménko, které rozděluje proud o vysokém napětí na příslušné zapalovací svíčky jednotlivých válců,  musí být pevně nasazeno na vačku přerušovače proudu, aby se zamezilo poškození víka rozdělovače, nebo kontaktů.
    U rozdělovače raménka může nastat porucha tím, že ( u některého provedení ) se probije proud o vysokém napětí raménka v uložení na unášecí vačku ( hmotu ). Tím je přerušen přívod proudu k příslušným zapalovacím svíčkám.
    Podobná porucha může nastat i u víka rozdělovače, proud potom přeskakuje mezi jednotlivými vývody a ne na svíčkách.
    Tato porucha se prozatímně odstraňuje tímto způsobem, že místo, ve kterém nastalo probití, se vyleští a zaleje izolační hmotou ( parafin, včelí vosk a podobně ). Při nejbližší příležitosti se poškozené raménko nebo víko rozdělovače vymění.

    tudor 52Samočinná regulace bodu zážehu

    Každý rozdělovač je vybaven samočinným regulátorem bodu zážehu, složeným ze dvou odstředivých závaží a zpružinek.
    Regulátor natáčí vačku přerušovače kolem hnacího hřídelíku. Velikost natočení je odvislá od počtu otáček rozdělovače.
    Tato automatická regulace bodu zážehu, která je měnitelná pomocí odstředivých závaží ( vahou ) a zpružin, umožňuje nám přesné seřízení bodu zážehu ( předstihu ), potřebného při různých otáčkách motoru.
    Výkon a spotřeba paliva motoru je vždy závislá na správném seřízení výšeuvedené regulace bodu zážehu.
    Směr otáčení hnacího hřídeliku rozdělovače určuje se vždy se shora, tj. se strany přerušovače.
    U některých výrobků bývá tento směr otáčení označen šipkou na víku rozdělovače. Chybné určení otáčení rozdělovače má za následek vyřazení automatické regulace z činnosti.
    Počáteční bod zážehu ( předstih ) motoru nastaví se tak, že postavíme píst I. válce ( při pohledu zpředu motoru ) přesně na hořejší úvrať po dokončení komprese.
    Tato místa je na setrvačníku označeno ryskou. Po zjištění úvratě, tj. ukončení komprese, pootočíme setrvačníkem o 8° zpět ( proti směru otáčení motoru ).
    1° = 2,268 mm na obvodu setrvačníku.
    U čtyřtaktních motorů otáčí se hřídel rozdělovače polovičním počtem otáček hřídele motoru. Rovná se tedy 1° na setrvačníku ½° na rozdělovači.
    Po nastavení setrvačníku, pootočíme ve směru otáčení samotným hřídelem rozdělovače tak daleko, až dosáhne rozdělovací raménko místa před kontaktem ( elektrodou ) I. válce na víku rozdělovače ( bývá označeno číslicí nebo ryskou ), kdy se současně začíná otvírat přerušovač rozdělovače. Charakteristika ( průběh ) samočinné změny bodu zážehu je určena výrobcem. Pro kontrolu regulace uvádíme diagram křivky předstihu.
    Je-li namontováno zařízení pro ruční regulaci předstihu, musí se na táhlu regulace zajistit zarážkami obě krajní polohy bodu zážehu. Nezajištěné krajní polohy dovolovaly by nastavení příliš malého, nebo příliš velkého předstihu, což by mělo za následek špatný výkon motoru, velkou spotřebu paliva, silné zahřívání, případně poškození motoru.
    Je-li rozdělovač podle výšeuvedeného seřízen, spojíme kabel č. 1 od rozdělovače se zapalovací svíčkou I. válce. Nato spojíme kabel č. 2 od rozdělovače, který následuje ve směru otáčení rozdělovače se svíčkou III. válce, 3 kabel se svíčkou IV. válce 4 kabel se svíčkou II. válce, tj. podle pořadí ( 1, 3, 4, 2 ).

  5. Indukční cívka

    Indukční cívka se skládá z průměrného vinutí o malém počtu závitů, sekundárního vinutí o velikém počtu závitů a jádra cívky, které je složeno z křemíkových stálých plechů.
    V novějším provedení je vinutí i s jádrem vloženo do pouzdra a vše je zalito izolační hmotou, aby se předešlo různým poruchám ( probitím, zaviněným zvlhnutím ) cívky. Opravdu uvnitř cívky tohoto provedení nelze provést. Víko cívky, na kterém jsou umístěny vývody pro přívod proudu průměrným vinutí a vývod proudu o vysokém napětí v rozdělovači nesmí býti znečištěno prachem nebo postříkáno vodou, neboť by se tím vytvořila vodivá vrstva, která by zavinila poruchu v pravidelnosti zapalování.
    Přivádíme-li do indukční cívky proud z akumulátorové baterie do průměrného vinutí a přerušovačem rozdělovače přerušujeme tento proud, indukuje se v sekundárním vinutí proud o vysokém napětí, kterého je zapotřebí k zapálení směsí v jednotlivých válcích motoru.
    nastane-li porucha v zapalování, přesvědčíme se o správném chodu indukční cívky zkusmo tím způsobem, že do průměrného vinutí přivedeme proud z baterie a přívod u svorky přerušovače odpojíme. Současně odpojíme přívodní kabel pro vysoké napětí na hlavici rozvaděče ( tím vlastně odpojíme rozdělovač od cívky ). Tento kabel přidržíme na vzdálenost 5-10 mm od hmoty motoru. Dotýkáme-li se pak kabelem odpojeným od přerušovače hmoty motoru, musí přeskakovat jiskra mezi kabelem pro vysoké napětí a hmotou.
    V případě, že by jiskření nenastalo, je nutno hledat závadu buď v přívodu proudu k cívce, nebo v nedostatečných kontaktech u vývodu cívky a nebo může porucha být unvitř cívky ( přerušení vinutí a nebo probití se na kostru ). V takovém případě, kde je přerušené vinutí nebo probití, je nutné nahradit cívku cívkou novou.

    Upozornění

    Doporučuje se zkoušet zapalovací soustavy, zvláště cívku, při její normální pracovní teplotě. Některé poruchy zapalování se totiž neprojevují při studeném stavu zapalovací soustavy.

 

Zapalovací svíčka

Mnoho poruch zapalování je způsobeno zapalovacími svíčkami. Svíčky moderního motoru jsou velmi namáhaný a musí vyhovovat několika podmínkami, z nichž některé, k povšechné informaci uvádí se:

Tepelná odolnost

Svíčka musí i při největších tlacích zůstat stále těsná. Isolační hmota musí snést rychlé změny provozních teplot.

Elektrická odolnost

Zapalovací jiskry smí přezkakovat pouze mezi elektrodami a nikoliv na jiném místě.

Tepelná hodnota

Svíčka nesmí žhavit, aby nezpůsobila samozápaly, musí však být tak teplé, aby ihned spálila olej, který by na elektrodách ulpěl. Obě tyto vlastnosti jsou určeny tepelnou hodnotou a samočistící teplotou.
.
.
Do motoru Škoda 1101 mají být montovány svíčky Bosch W 175 T1, Mareli M175T1, AC 45, Champion L10, Hesselman 14K44, Autolit A7, nebo KLG F 50. 
Je-li z jakéhokoliv důvodu použito svíček jiných, musí míti stejné vlastnosti, zejména tepelné hodnoty, jako svíčky výše jmenované.
Protože neexistuje jednotné ( universální ) svíčky, které by se hodily pro všechny motory, přesvědčte se vždy o vhodnosti svíček při opravě, nebo kontrole zapalování.
Pro zjištění vhodnosti použitých svíček platí:
Způsobuje-li svíčka samozápaly, je příliš teplá ( což ostatně bývá s jejího vzhledu ) a je nutné použít svíčky s vyšší tepelnou hodnotou. Zaolejovává-li se svíčka ( při jinak normálním mazání válců ), pak není dost teplá a nedosahuje samočistící teploty; je nutné použít svíčky s menší tepelnou hodnotou.
Prakticky se jeví výše popsané jevy takto:
Přehřátá svíčka má isolační hmotu uvnitř motoru velmi světlou, někdy dokonce prasklou a elektrody značně upálené. Kovové těleso svíčky je šedé, namodralé, nebo modré. Uhlík ani olej není nikdy na svíčce usazen. Závity svíček jsou suché beze stop oleje. Přehřátí může být způsobený také uvolněním izolační hmoty ve svíčce; svíčka je netěsnou, profukuje a tím se přehřeje.
Příliš studená svíčka: má na části uvnitř motoru usazenou vrstvu černého uhlíku na isolační hmotě a kovovém tělese svíčky, někdy i na elektrodách. V závitech svíčky jeví se stopy nespáleného oleje. Svíčka se správnou tepelnou hodnotou se nepřehřívá a neusazuje se na ní uhlík. Barva izolační hmoty uvnitř motoru je světlé až tmavě hnědá a na kovovém tělese není žádná a nebo jen nepatrná usazenina uhlíku.

tudor 53Osvětlovací dynamo s regulačním přístrojem

Dynamo se skládá ze statoru, rotoru a kolektoru se sběracími kartáčky ( uhlíky ).
Napájí proudem baterii přímo a tím nepřímo sytí proudem všechny spotřebiče. Nabíjení dynama je řízeno regulačním přístrojem a kontrolováno kontrolní červenou svítilnou, umístěnou na přístrojové desce.
Regulační přístroj ( relais ) je namontován buď přímo na dynamu, nebo mimo dynamo. Skládá se z cívky proudové a ze spínače, resp. vypínače elektromagnetického, který spíná napájecí proud a současně udržuje předepsané napětí baterie na správné výši. Slouží k regulaci maximálního napětí, při různých otáčkách dynama. Musí být tak zregulován, aby ani při maximálních otáčkách dynama nedovoloval vyšší napětí, než 6.7 V ( bez zatížení 7 – 8 V ).
Při montáži se musí dbát na směru otáček dynama, který je na dynamu označen šipkou. Změna směru by znamenala vážné poškození dynama, nebo relais. Zapojení dynama, relais a baterie řídí se druhem montované elektrické soupravy ( Magneton nebo Scintilla ) a je zřejmé z přiloženého schématu zapojení, dodávané s každým vozem.
Při montáži dynama je důležité, aby byly správně přiloženy přívody k příslušným svorkám dynama, což je z pravidla usnadněno souhlasným očíslováním kabelů a příslušných svorek.
V případě, že dynamo přestane při rychlosti jízdy nad 20 km/hod nabíjet, což se projeví rozsvícením červené kontrolní žárovky, je nutné:
a) Překontrolovat všechny přívody jak u dynama, tak u regulačního přístroje, jsou-li čisté a řádně dotaženy. Dále je nutné překontrolovat, spojení regulačního přístroje s hmotou.
b) U vlastního dynama překontrolovat kolektor a kartáčky ( krátké, upálené uhlíky vyměnit a kolektor vyčistit hadříkem navlhčeným benzínem ).
c) Překontrolovat kontakty regulačního přístroje, jsou-li čisté a mají-li správnou stykovou plochu. Čištění a srovnání stykových ploch kontaktů jemným pilníčkem musí se vždy při odpojených svorkách regulačního přístroje.
d) Vlastní neregulování regulačního přístroje na správné napětí provede se zvětšeným napružení nebo uvolněním napruženého kmitajícího raménka spínače. Napětí je nutné kontrolovat přesným voltmetrem.
e) Stane-li se, že při malých otáčkách motoru, anebo při zapnutém motoru zapojeném zapalování kontrolní červená svítilna nesvítí, pak je nutné:
1. Překontrolovat žárovku zda není spálená.
2. Překontrolovat regulační přístroj, zda vypíná. Nevypíná-li, je nutné odpojit ihned baterii a zjistit příčinu nevypínání. Stává se, že mezi kontakty regulačního přístroje usadí se při nedokonalém jejich styku přiškvařený nános nebo, že spínač pro jakékoliv znečištění vázne a nevypíná.
.
Kromě uvedených důležitých příčin původu elektrického může nastat porucha v nabíjení nebo prokluzem hnacího řemene ( řemen řádně napnout ).

 

tudor 54Elektrický spouštěč

V podstatě rozeznáváme dva druhy:

  • s mechanickým zapínáním pastorku ovládaným šlapkou
  • s elektromagnetickým zasouváním pastorku ovládaným tlačítkem

Elektrický spouštěč se skládá v podstatě ze statoru, rotoru, kolektoru s kartáčky a vysouvacího pastorku. Proud se přivádí z baterie kabelem o velkém průřezu odpovídajícím žádanému výkonu pro spouštění motoru. Rovněž jako u dynama záleží na směru otáčení a udává se šipkou se strany pastorku.

Výsuvný pastorek zabírá do ozubeného věnce setrvačníku, proto musí být při vyměňování dbáno souhlasného ozubení. Sešlápnutím pedálu spouštěče ( u mechanických ) nebo stisknutím tlačítka ( u elektromagnetických ) zasune se napřed pastorek do věnce setrvačníku, na čemž teprve nastává ve vlastním spouštěči sepnutí proudu pro rotaci. Vzhledem k tomu, že zasunutí má být rázu, není přípustné zasouvat pastorek při chodu motoru.

Když startér nefunguje je nutné:

  1. Spoje u hlavního kabelu startéru velmi pečlivě ošetřit. Stykové plochy řádně srovnat a očistit, svorky řádně dotáhnout a pod.
  2. Kartáčky a kolektor ošetřit jako u dynama.
  3. Prohlédnout a opravit spínač ( upálený, a podobně ).Spínač musí mýt čistý a dokonalý styk.
  4. Poškozené kraje zubů pastorku a věnce řádně zaoblit.
  5. Kdyby se pastorek nezasunul, překontrolovat a splnit body 1. a 3. u elektromagnetických a bodu 4. u obou druhů spouštěčů.

Kdyby se pastorek neotáčel po zasunutí do věnce ani po splnění pokynů v bodech 1. 2. 3., pak je nutné celý spouštěč vyměnit, neboť příčinou závady vězí uvnitř spouštěče ( probijí nebo přerušení vinutí a podobně).

Podmínka správného chodu spouštěče je dostatečně nabitá baterie, a proto pozor při častém startování na její vybití.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*